Pod maskou zla

9. listopadu 2013 v 22:30 | Ariven |  Básně
Dámy a pánové, přistupte blíže! Celý měsíc Ariven s Blackeli (více či méně) pečlivě pracovaly na tomto díle a teď konečně přichází... Pod maskou zla!
Je to báseň. Je to dlouhá báseň, která pravděpodobně bude mít několik dílů. Psáno ich formou, vždy jeden verš z pohledu muže (této role se zhostila Blackeli), pak jeden z pohledu dámy (což psala Ariven, tedy já) a takhle se to pořád střídá. Postavy zatím nemají jména a neví se, jestli někdy budou mít. Nicméně na tom nezáleží.
A teď se koukejte pohodlně usadit a užijte si příběh, který vám přinášíme...


Já letěl jsem v zimním tichu,
hlavu plnou šíleného smíchu,
nad bažinou černě se skvoucí,
uslyšel zpěv srdcervoucí.

Třásla jsem se trochu v chladu zimy,
zpívala, co hlasy v hlavě šeptaly mi,
když stín na nebi zřela jsem z rázu,
a můj třas už nepocházel jenom z mrazu.

Krásnou dívku uviděl jsem.
Jak asi se dostala sem?
Skládám křídla, přistávám v prachu,
V očích jejích plamínky strachu.

To drak obrovský byl tím stínem,
který viděla jsem na nebi siném!
Necouvám jen silou vůle snad,
snažím se, ať strach můj není znát.

Beru si podobu z lidské rasy,
oči spustit nemohu z její krásy.
Naléhám na ní bez ustání,
"Znova mi zazpívej, má paní!"

Zmatená a překvapená,
stále ještě vyděšená,
tvář pod vlasy skrývám,
vyslyším jeho prosby, zpívám.

Co tohle je za pocit divný,
Mě žádný cit neovlivní!
Přesto tady stojím tiše,
Myslí stoupám do nebeské výše.

Po chvíli zpívat přestávám,
a zvědavá, tiše se vyptávám:
"Kdo vlastně jsi? Proč přišel jsi sem?"
šeptám, nečekaně pevným hlasem.

"Jsem černý drak, vládce noci,
a v této bažině nejvyšší jsem mocí.
Nad svým panstvím jsem se vznášel,
a tebe paní jsem tu našel."

"Nazýváš toto místo panstvím tvým?
Zde nikdo není pánem, pokud vím.
Myslím, že země své překročil jsi hranice,
protože zde je bezvládí po let tisíce."

"Kdo jsi, paní, že má slova popíráš,
snad vůli mé se nevzpíráš?"
K nebi se má hlava točí,
zloba sálá z krutých očí.

"Lesní vílou já bývala,
však o temnotě snívala,
teď paní i služebnicí jsem její,
a ty zmizet měl bys raději!"

"Netřesu se strachy z tebe,
mým hněvem se hroutí nebe,
važ si, dokud můžeš žít,
nenechám tvé srdce bít!"

"Často slýchám sliby a pak nic,
zjistěme tedy, kdo je víc!"
Po strachu už stopy není,
mé oči se v černé mění.

Nepřítele náhle vidím,
toho, koho nenávidím.
Křídla černá, srdce jako noc,
Však cos tu brzdí mojí moc.

Povstávaje z hlubin země,
přicházejí síly ke mně,
temné síly, kterým vládnu,
v tomto boji já nepadnu!

"Tys možná víla, však já jsem drak.
Kníže temné oblohy, bouřný mrak.
Zbytek mého srdce zemře s tebou.
Které síly proradné nás k boji vedou?!"

"Teď nerozumím slovům tvým,
co pojí tvé srdce s žitím mým?"
Proč se ptám, to nemám ponětí,
zas jsem své zvědavosti obětí.

"Co se děje? To já nevím.
Ale ztráty tvé se děsím.
Nedokážu zabít tebe,
Proto pošli mě do nebe!"

"To už teď nemohu udělat.
Vzdals to? Pak nebudu bojovat!
I kdybych snad chtěla, zabít tě nesvedu,
zdá se, že srdce mé není jen z ledu."

K té krásce mě nohy nesou,
k těm očím, co už temné nejsou.
Opájím se sladkým neznámem,
když ona leží v náručí mém.

Chci promluvit, ale ztrácím hlas,
zdá se, jako by zmizel svět kolem nás,
když v polibku naše rty se střetnou,
poddám se pocitům, mysl zastřenou.

Nabírám dech, trochu se třesu,
žít dál bez té krásky nesnesu!
"Paní, buď se mnou navěky."
Splyne mi ze rtů bezděky.

"Navěky, napořád a ještě déle,"
slibuji mu rozechvěle.
"Kamkoli tvé kroky povedou,
půjdu za tebou."

"Lásku naší nenechám zvadnout,
společně budeme temnotě vládnout.
Milovat tě budu dokud neskončí svět,
dny bez lásky nevrátí se zpět."

Usmívám se a lásku vyznávám,
v tomhle stěží sama sebe poznávám,
miluji ho a už neděsím se té pravdy,
že ho nejspíš budu milovat navždy.

Navždy...




PS. "Siný" JE slovo! Znamená to bledě modrý.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Slečna Grafoy Slečna Grafoy | E-mail | Web | 10. listopadu 2013 v 10:35 | Reagovat

Boze to je tak dokonaly!! Povedlo se vam to holky. Chvilku jsem koukala po tom slove siný ale pak jsem si vzpomnela ze je to barva. Jinak naprosto dokonale, jak rymy, tak pribeh. Fakt se vam to povedlo!!:)

2 Scratilove Scratilove | E-mail | Web | 10. listopadu 2013 v 17:38 | Reagovat

No prostě nádhera, nemám slov! :-)

3 Majkelina Majkelina | Web | 10. listopadu 2013 v 17:59 | Reagovat

Ahojky :)
Nejdřív jsem se zarazila nad tím, že jste to psaly měsíc, ale když jsem se koukla na délku, pochopila jsem. Některé rýmy jsou povedenější, jiné trochu méně, ale celkově je to vážně paráda.
Jinak byla bych moc ráda, kdybys vyplnila tento dotazník. Předem moc a moc děkuji.
http://majkelina.webnode.cz/news/filmova-podoba-knih-blogosfera/
Majkelina :)

4 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 10. listopadu 2013 v 19:35 | Reagovat

Krásná veršovaná romantika.  Verše běžně moc nečtu, ale tohle mne zaujalo.

5 Yasemin Other Van de Notte Yasemin Other Van de Notte | E-mail | Web | 12. listopadu 2013 v 21:00 | Reagovat

Vau, je to naprosto dokonalé :-) Geniálne ste to vymysleli, zrýmovali, proste paráda. Až to vo mne zanechalo takú brázdu, je to neuveriteľné ;-)

6 Ellnesa Ellnesa | Web | 4. února 2014 v 16:24 | Reagovat

To je něco! Krásná báseň, dlouhá a propracovaná! Moc se vám to povedlo!!!

7 Domča Domča | Web | 6. února 2014 v 17:07 | Reagovat

Napísať príbeh v básni...obdivujem teda :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.